Newsletter

Pokud chcete získávat novinky o dění v obci, zadejte zde Váš e-mail.



3 plus 5 =

Odebrat zaregistrovaný email

Statistika
Cekem:63 083
Týden:1 230
Dnes:51
On-line:
4
Od 26.09.2014

Historie obce

Borovnice:

Borovnice se připomíná poprvé v roce 980, kdy patřila tvrz a vesnice Slavníkovcům. Později připadla Vršovcům. Po pokusu o vyhubení tohoto rodu v roce 1108 byla připojena k majetku Sedleckého kláštera. Již v roce 1174 byla ovšem Borovnice spolu s okolními vesnicemi v držení DrslavcůPotštejna.

Během husitských válek neměla Borovnice stálého držitele. Dalšími známými držiteli vsi byli Sudličkové z Borovnice. V roce 1480 vlastnil ves Matěj Sudlička z Borovnice, který byl současně hejtmanem hradu Litice. Po roce 1487 však Borovnice střídala při různých prodejích často své majitele. Při prodeji, který se uskutečnil mezi Kateřinou z Perštejna a Václavem Okrouhlickým z Kněnic, se připomíná i tvrz. Kateřina Okrouhlická z Kněnic posléze Borovnici přinesla jako věno v roce 1587 Janovi staršímu Kapounovi ze Svojkova. Po třiceti letech a pánech z Kounic tvrz a ves získal pozdější generál stavovské jízdy Jan mladší z Bubna a Závrší.

Borovnice byla dále ve vlastnictví Rudolfa Zejdlice ze Šenfeldu, Albrechta z Valdštejna, Vincenta Muschingera z Gumpendorfu, Marty ze Seretheimu a Matěje Adama z Bloenštejna. Jak tvrz vypadala a kdo ji postavil, není známo. Ví se jen, že se na východní straně přimykala k hospodářskému dvoru a tvořila s ním zřejmě jeden obranný systém. Tvrz a dvůr byly na severní a západní straně obehnány vodním příkopem, na jihu chráněny potokem. Na východě dosahoval až ke dvoru tzv. Větší rybník, existující dodnes, který zároveň napájel vodní příkop. Stará nepohodlná tvrz, která byla správním střediskem panství o 10 vesnicích, byla v polovině 17. století opuštěna a zanikla.

Jan Petr Hoberk z Hennersdorfu přesídlil do nového zámku, vybudovaného naproti staré tvrzi, která stála na místě dnešního domu č. 10. Od roku 1688 patřila Borovnice hraběnce Terezii Eleonoře ze Žďáru, vdově po španělském generálovi, Petru ml. hraběti z Ugarte, která nechala o čtyři roky později stavět poutní kostel Panny Marie Bolestné na blízkém vrchu Homoli se dvěma bočními kaplemi a s výjimečně dlouhým přístupovým schodištěm. To je považováno za nejdelší v České republice! A je jakousi středoevropskou obdobou dlouhých poutních schodišť z tehdejšího barokního Španělska či Portugalska. Areál na Homoli hraběnka dokončila již roku 1696. Po její smrti v lednu 1705 patřila obec se zámkem její jediné dceři Marii Maxmiliáně komtese z Ugarte, provdané hraběnce Zárubové z Hustířan (zemř. 1711). Poté připadla Borovnice jejímu synovi hraběti Josefu Antonínu Zárubovi z Hustířan, který postavil sochu sv. Jana Nepomuckého. Po jeho smrti v roce 1744 vlastnila panství Josefova dcera hraběnka z Rogendorfu. Roku 1756 byla Borovnice prodána knížeti Františku Oldřichu Kinskému z Vchynic a Tetova, který ji připojil k nedalekému panství rodu Kinských v Chocni a od roku 1830 byla majetkem poboční větve rodu Kinských z Kostelce nad Orlicí. Zámecká budova sloužila jako sídlo majitelů až do roku 1705. Od té doby byla převážně využívána jako obydlí správce dvora a jeho zaměstnanců, později byl zámek využíván jako administrativní budova JZD. Roku 1972 byl, namísto nutné opravy, beze zbytku zbořen. Jeho místo dnes zaujímá zahrada patřící k domu čp. 39. K zámku patřil dvůr, jehož některé části zůstaly zachovány.

Zdroj: Wikipedia

Borovnice - Stará

Přestavlky:

První zmínka o přestavlcké tvrzi pochází z roku 1174. Tvrz shořela a byla znovu postavena v 15.století za vladyků Matěje a Stoška z Přestavlk. První písemná zpráva o Přestavlkách jako vsi je z roku 1440, kdy zde měl majetek jistý Matěj z Přestavlk. Potom zprávy o Přestavlkách mizí a teprve v roce 1544 je doložen prodej tvrze, dvora a vsi Přestavlk Matějem Hložkem ze Žampachu Otíkovi z Bubna. V 16.století patřila k Přestavlkám i sousední Rájec. V roce 1552 se Otíkovi synové rozdělili o otcovské majetky a Přestavlky s tvrzí tehdy připadly Mikulášovi z Bubna, kdy byla tvrz přestavěna na renesanční zámeček. V roce 1574 vše Mikuláš prodal Karlu Žampachovi z Potštejna. Poručník jeho nezletilých synů Adama a Karla, Zdeněk Žampach z Potštejna a na Novém Světlově, prodal r. 1598 Přestavlky Bedřichovi z Oppersdorfu. Oppersdorfové drželi Přestavlky do r. 1627, kdy je od Bedřichova syna Bedřicha získal Jan Otík Bukovský z Hustířan, výměnou za Žampach. Za uvedených držitelů Přestavlk nebyla tvrzi věnována velká pozornost, neboť tito majitelé měli buď vážné hospodářské problémy, nebo v Přestavlkách nesídlili. Je proto velmi prevděpodobné, že právě za Bukovských z Hustířan, kteří zde vládli 100 let, došlo k přestavbě renesančního objektu na barokní jednopatrový zámek, jehož přízemí bylo vystavěno z kamene a roubené poschodí bylo omítnuto. V roce 1727 prodal vnuk Jana Otíka Jan Václav Bukovský z Hustířan Přestavlky Janu Václavu Rousovi z Lipna. To byl poslední majitel, který na přestavlckém zámku sídlil. Jeho vdova Johanka prodala v roce 1762 Přestavlky majitelce panství Kostelce nad Orlicí Alžbětě Carviani. Od té doby měly ústřední správu společnou s Kostelcem. Zámek se změnil v pouhé sídlo hospodářských úředníků, přesto došlo někdy v 1. polovině 19. století ke klasicistní výměně střechy a budova tím dostala mohutný mansardový krov. Zámeček byl využíván Kosteleckým dvorem jako hospodářská budova se sídlem úředníků. V roce 1948 byl dvůr spolu s celým kosteleckým velkostatkem v rámci revize 1. pozemkové reformy dán pod národní správu a později znárodněn. Jeho majitelem byl tehdy František Kinský a v zámku byly umístěny kanceláře MNV Borovnice a přilehlý dvůr spravován JZD. V roce 1995 byl zámek a dvůr v rámci restitucí vrácen Josefu Kinskému. V současné době objekt využívá obec k provozu obecního úřadu a místní knihovny a dvůr využívá a.s. Zopos Přestavlky.

Zdroj: Wikipedia

Prestavlky - Stara

Rájec:

První zmínka o zdejší vsi pochází až z roku 1339, protože zemské desky z předchozích let shořely. Tehdy část příslušela Brandýsu nad Orlicí, který tehdy náležel Tasovi z Boskovic a druhá část vsi náležela místnímu zemanskému rodu. Hynek z Rájce držel Rájec v letech 1406-1449. Pravděpodobně zde byla v nejvyšší části i tvrz, která ale není doložena, ani se z ní nezachovaly žádné stavební pozůstatky. O její existenci se zmiňuje pouze A. Sedláček ve svém místopisném slovníku. Po tomto roce zprávy o Rájci mizí a znovu se uvádí až v roce 1574 jako příslušenství Přestavlk, které tehdy prodával Mikuláš z Bubna Karlovi Žampachovi z Potštejna. Od 16. století patřil Rájec k Přestavlkám a vystřídalo se zde několik majitelů; Matěj Hložek z Žampachu, Otík z Bubna, Zdeněk ze Žampachu a Friedrich z Oppestdorfu. Od roku 1627 patřily obě vesnice Janu Otíkovi Bukovskému z Hustířan a po něm jeho synům. Rod tu sídlil celé století. Bukovští prodali svůj majetek roku 1727 Václavu Rousovi z Lipna a jeho manželka prodala přestavlcký statek roku 1762 Elišce Carviani z Kostelce nad Orlicí a tím se obce dostaly k panství kosteleckému.

Zdroj: Wikipedia

Rajec

Redakční systém: CMS-iSystems.cz ver. 3.04 | Powered by iSystems.cz