Obec
BOROVNICE
BOROVNICE - HOMOL - PŘESTAVLKY - RÁJEC
RYCHLÝ KONTAKT

Obec Borovnice
Borovnice 5
517 41, Kostelec nad Orlicí

IČO: 00274747
DIČ: CZ00274747

Obecní úřad: 493 815 763
Starostka: 734 559 876
Účetní: 734 559 875

obec@borovnice.info
ucetni@borovnice.info

NEWSLETTER

Pokud chcete získávat novinky o dění v obci, zadejte zde Váš e-mail.



Čtyři plus Pět rovná se

Odebrat zaregistrovaný email

Památky obce Borovnice

Zdejší krajina na vedutě z roku 1812

Kněz Antonín Jan (Anton Johann) Venuto (*1746 †1833) byl vynikajícím malířem, kreslířem a grafikem. V Rakouské národní knihovně je uloženo 399 vyobrazení, která během svých cest pořídil. Z obrázku, který věnoval okolí Homole, jasně poznáváme schodiště a vrch Chlum v sousedství. A. J. Venuto se snažil ukázat podobu zobraze-né krajiny a stavby, které považoval za nejvýznamnější, podle potřeby pootočil, aby je ukázal co nejnázorněji. To je i případ kostela na Homoli. A zámek? Se skromným zámečkem v Borovnici opravdu nemá nic společného. Jde o zidealizovaný zámek v Přestavlkách. Je tu i rybník, ale jaksi jinde, než bychom očekávali…

Veduta má popis:Die Gegend von Borownitz gegen Homole, Czuczlau, Hemsch, Chotzen und Hohemaut Chrudimer Kreises, gemahlt von Joann Venuto 1812“ – tj. Krajina od Borovnice k Homoli, Sudslavě, Hemži, Chocni a Vysokému Mýtu v Chrudimském kraji namalovaná od Jana Venuta 1812.

Vzhledem k tomu, že současnou obec Borovnice tvoří čtyři místní části, budeme se jim věnovat postupně.

 

Borovnice                                 

Zaniklý zámek a špýchar

Stavebníkem barokního zámku v Borovnici byl Jan Petr Hoberk z Henersdorfu. Ten roku 1688 prodal panství hraběnce Terezii Eleonoře Ugartové, která o několik let později začala se stavbou poutního místa na Homoli. Zámek, jednoduchá obdél-níková přízemní budova, stál před vjezdem do panského dvora, z něhož se dochovala velká barokní sýpka. Špýcharu zůstaly oba původní štíty s volutovými křídly a půlkruhovými tympanony. Zchátralý zámek, který v posledním období své existence sloužil jako ubytovna, byl zbourán v roce 1972.

Socha sv. Jana Nepomuckého

Barokní sochařské dílo v areálu autobusové zastávky pochází z r. 1714 (uvádí se i 1721). Socha sv. Jana stojí na čtyřbokém soklu, který zdobí erb donátorky a latinský nápis. Kamenná balustráda, tvořená pro baroko tak typickými „kuželkami“, dává památce ráz drobné architektury, která dříve stála v zatáčce u Horního (Návesního) rybníka. V letech 1994–1995 došlo v rámci celkové rekonstrukce k jejímu přemístění.

Socha sv. Antonína

Pochází z roku 1744, najdeme ji na rozcestí před místy, kde kdysi stával borovnický zámek. Pískový sokl s erbem donátora doplňují voluty (závitnice).

Kaplička v Borovnici

Nově upravená kaplička stojí v těsném sousedství zdejší autobusové zastávky. V prosklené nice se nachází socha P. Marie. Po roce 1992 proběhla celková renovace objektu. Kaplička, nově vybudovaná čekárna autobusové zastávky a ba-lustrádou obehnaná socha sv. Jana tvoří v centru obce svébytný architektonický celek.

Homole (Homol) – areál poutního kostela P. Marie Bolestné

Roku 1692 zahájila majitelka panství Borovnice, hraběnka Terezie Eleonora z Ugartu, výstavbu poutního místa „Na Homoli“. Postupně tak vznikl kostel Panny Marie Bolestné, kaple, hřbitov a dlouhé přístupové schodiště. Stavbu poutního kom-plexu na Homoli slavnostně svým listem z 18. dubna 1693 potvrdil královéhradecký biskup Jan František Kryštof z Talenberka.

Nejprve vznikl raně barokní kostel. Jednolodní obdélníkový objekt má trojboce uzavřený presbytář, sakristii v přízemí a hranolovou věž na severní straně. Budova je zvnějšku bohatě členěná. Návštěvníka zaujme hlavně barokový štít s volutovými křídly. Pozoruhodný je i pravoúhlý portál, zdobený uchy a erbem zakladatelky poutního místa.

Ke kostelu vede dlouhé přístupové schodiště o 153 schodech a 16 odpočívadlech. Tento počet schodů a odpočívadel odpovídá katolické věrouce – ve Velkém růženci je 153 Zdrávasů a 16 Otčenášů.

Kamenné zábradlí schodů bylo během 18. století postupně vyzdobeno sochami světců, andílků a kamenných váz. Dodavatelem se stala tehdy známá a žáda-ná sochařská dílna litomyšlských Hendrychů.

Schodiště i s kostelem působí monumentálním dojmem, příznačným pro barokní církevní stavby. Ke komplexu patří postranní kaple sv. Jana Nepomuckého, Nanebevzetí P. Marie (obě z r. 1703) a kostnice (z r. 1778), rovněž se podobající kapli. Literatura uvádí, že vlastní kostel je 22 m dlouhý, 12 metrů široký a věž je vysoká 58 m. Oba původní zvony, ulité v Mladé Boleslavi r. 1693, byly za I. světové války zrekvírovány. Dne 7. října 1740 postihla poutní místo katastrofa. Vichřice, jež poničila celé okolí, převrátila věž i se zvony. Musela být tedy nově postavena. Roku 1864 zničil požár způsobený bleskem střechu kostelní věže.

Kostel obklopuje hřbitov, uzavřený na oválném půdorysu zdí. Na zadní brance hřbitova objevíme klečící sochy svatého Jana Nepomuckého a sv. Václava z doby kolem roku 1750. 

Poutnímu místu věnoval ve 30. letech minulého století choceňský spisovatel Emanuel Kosina beletristické dílko nazvané Památná Homol – tragický příběh z doby pobělohorské. Začátkem 90. let byla provedena rekonstrukce vstupních bran do areálu. Nastala etapa postupných oprav a restaurátorských prací. Na druhé straně se Homol bohužel opakované stala terčem nájezdů nenechavců, kteří ukradli řadu kamenných váz a soch. Svou bezohledností způsobili nenahraditelné škody.

Kostel na vrcholku kopce a k němu vedoucí kamenné barokní schodiště, které nemá obdoby v širokém okolí, je dnes cílem mnoha výletů. Zvídavý návštěvník se zde může ponořit do několika legend a záhadných a tajemných příběhů, které místo zvané Homol obestírají.

Škola na Homoli

Dřevěná škola, založená r. 1682 hraběnkou z Ugartu, sloužila okolním sedmi vesnicím prý celých 100 let. Výuka byla potom přeložena do Sudslavy, sídla fary. Bývalá školní budova, dnes ovšem zcela přestavěná, stojí nedaleko kostela dodnes. 

 

Přestavlky

Zámek

První zmínka o vsi Přestavlkách se vztahuje k roku 1440. Roubená tvrz pocházející z 15. století byla dvakrát zcela přestavěna. Nejprve kolem roku 1560 na renesanční zámeček a o sto let později raně barokně. Trámy v přízemí byly nahrazeny zdivem a valenou klenbou, patro zůstalo dřevěné, ale pod omítkami. Po roce 1800 došlo ke klasicistní úpravě objektu – střecha dostala konečný tvar.  Postupně tak vznikl dnešní jednopatrový zámek s mansardovou střechou, kterou doplňuje ozdobná věžička s cibulovitou bání krytou šindelem. V důsledku majetkových přesunů ztratily ve druhé polovině 18. století Přestavlky charakter panského sídla, zámek potom sloužil vrchnostenským úředníkům. Donedávna tu sídlil obecní úřad

V sousedství zámku se rozkládá dvůr s barokní sýpkou pocházející z první poloviny 18. století. Špýchar je patrový, má podobnou mansardovou střechu jako zámek, s nímž tvoří architektonický celek.

Vstup do hospodářského dvora zkrášlila dřevěná empírová brána, umístěná mezi dvě stodoly, později předělaná na vrata. Ta jsou tu dodnes, označená jako kulturní památka. Mají dvě boční branky a dvoukřídlá vrata uprostřed. Vše překrývá sdružený portál tvořený půlkruhy.

Mlýn čp. 20

Pod hrází v 70. letech zrušeného rybníka stojí bývalý mlýn s pilou. Uvnitř je velmi dobře zachované zařízení. Mlýn tu prokazatelně pracoval už v roce 1574. Podle Tereziánského katastru, jenž zachycuje stav v polovině 18. století, tento mlýn patřil vrchnosti a měl dvě kola. Krátce poté usedlost postihl požár – nová mlýnice byla vystavěna v roce 1772. Dnešní kamenná obytná budova vznikla mnohem později – až r. 1856. Nejstarší a přitom velice zachovalou součást zařízení mlýna pocházející z roku 1780 představují celodřevěný fukar, dvě žejbra na mouku a moučnice.

Socha sv. Jana Nepomuckého

Pochází z roku 1742 a je v literatuře označována jako již rokoková. Jedná se o velmi jemnou a do posledního detailu dovedenou sochařskou práci. Postava světce oděná do propracovaného roucha se tyčí nad skupinou čtyř andílků. Cenné umělecké dílo se nachází proti bývalému vstupu do dvora, tj. naproti dřevěným empírovým vratům, o nichž byla řeč výše.

 

 

Rájec

První písemná zmínka o vsi Rájci pochází z r. 1339. Středověká tvrz, o jejíž existenci se spekuluje, nezanechala žádnou hmatatelnou stopu.

Zvonička s křížem 

Na jejím místě stál původně kříž, který byl zastřešen nejprve dřevěnou, později kamennou stavbou, zvoničkou. Barokní kříž, zdobený v patě dvěma volutami, doplňují čtyři hlavy andílků. Každá z jejich tváří je originálem, žádná se neopakuje. Na soklu vidíme letopočet 1747. Zvonička byla r. 1890 opravena. Tehdy také vznikla kovová ohrádka. Další rekonstrukce proběhla přesně o 100 let později. Došlo i na renovaci kříže a oplocení.

Smírčí kříž v lese Zajíčkově

Památku najdeme u tzv. Staré cesty, tj. nedaleko od křižovatky silnic Přestavlky-Skořenice a Kostelecké Horky-Rájec. Rozměry kříže: 100 x 65 x 28 cm. Na obou stranách jsou hluboce vyryty další kříže – patriarší a řecký. Smírčí kříž vznikl snad v 17. století, snad až roku 1714. Letopočet je totiž na kříži jasně vyznačen, byl ale nejspíš doplněn později. O okolnostech vzniku památky koluje několik odlišných příběhů.

 

 

Rybníky – technické památky

Rybníky jsou také památkami. Ty na území obce Borovnice vznikly nejpozději během 16. století. Dokládají technický um našich předků a dokumentují jejich vztah k pří-rodě. Tvoří nedílnou součást české krajiny, zkrášlují ji. Za pozornost rozhodně stojí Horní (Návesní, Větší) rybník, přimykající k bývalému panskému dvoru. U rybníka původně stávala socha sv. Jana Nepomuckého. Dnes se ovšem nachází jinde, vedle autobusové zastávky. Druhým borovnickým rybníkem je Mlýnský (Dolní, Menší) rybník s budovou bývalého mlýna na hrázi.

V Přestavlkách vede silnice Kostelec n. O. – Choceň po hrázi před více než čtyřiceti lety zlikvidovaného rybníka, jehož voda kdysi poháněla dodnes stojící Bečičkův mlýn. Pokračujeme-li dále směrem na Choceň, ocitneme se na hrázi Rájeckého (Pěnivého) rybníka, který je zajímavý především z přírodovědného hlediska. Jedná se o chráněnou lokalitu klasifikovanou jako významný krajinný prvek (VKP) s výskytem orchidejí a další teplomilné květeny. Rybník sloužící jako komorový je hnízdištěm několika druhů vodního ptactva. V sousedství nalezneme menší Novorájecký rybník napájený z nedaleké studánky.

Z kdysi mnohem rozsáhlejší rybniční soustavy se zachovaly ještě dva rybníčky v katastru Přestavlk – Veselák a Kodešovka.

----------------------------------

V těsném sousedství poutního místa na Homoli najdeme zalesněný vrch Chlum (katastrální území Koldín). V lesním porostu jsou ukryty nepatrné zbytky bývalé tvrze Dřel, postavené pravděpodobně koncem 14. století. O prvním známém majiteli tvrze a stejnojmenné, dnes již neexistující vesnice je zmínka v roce 1442. Byl jím Vilém z Orle, který později sloužil Jiřímu z Poděbrad. Ještě začátkem 20. století lidé nazývali místo, kde tvrz stávala, pomístním jménem „Na hradě“.

 

Fotogalerie Památky