Newsletter

Pokud chcete získávat novinky o dění v obci, zadejte zde Váš e-mail.



3 plus 5 =

Odebrat zaregistrovaný email

Statistika
Cekem:63 083
Týden:1 230
Dnes:51
On-line:
4
Od 26.09.2014

Poutní místo Homol

Homole je jedna ze čtyř místních částí obceBorovnice v okrese Rychnov nad Kněžnou, Královéhradecký kraj. Nachází se mezi obcemi Borovnice a Lhoty u Potštejna; uprostřed kříže vytvořeného průsečíkem přímek z města Rychnov nad Kněžnou do Chocně a z Kostelce nad Orlicí do Ústí nad Orlicí. Při sčítání lidu roku 2001 měla osada 9 domů a 16 obyvatel. Na vrchu Homoli se nachází barokní poutní kostel Panny Marie Bolestné s výpravným přístupovým schodištěm, působící jako dominanta krajiny. Sám kostel katastrálně přísluší již k sousední obci Lhoty u Potštejna.

 

Homol

 

Historie:

Poutní místo na Homoli, vybudované hraběnkou Terezií Eleonorou z Ugarte v letech 1690-1696, stojí na nejvyšším místě táhlého hřebene. Hraběnka se v této době vrcholícího rekatolismu nechala zřejmě inspirovat jen o málo starším kostelem v Hemžích, a rozhodla se vybudovat na svém panství také svatyni, která by se stala místem zbožných poutí. Prostředky na výstavbu jí poskytlo dědiství, když se se čtyřmi svými sestrami podělila o rozsáhlé kladenské panství jejich bratra Františka Adama Eusebia říšského hrabětě ze Žďáru, posledního mužského příslušníka tohoto rodu v Čechách (z. 1670).

Jádrem celého komplexu je kostel Panny Marie Bolestné, obklopený hřbitovem, postavený raně barokně v letech 1692-1696. Kostel je jednolodní stavba se zdobeným západním štítem a hranolovou věží, která byla nově opravena roku 1740 poté, co ji srazila vichřice. Zařízení je vesměs rokokové a pseudoslohové. V průčelí u zdi, která obklopuje hřbitov, jsou dvě nakoso postavené kaple z roku 1703. Celek doplňuje ještě kostnice z roku 1778. Západní branku na hřbitov zdobí dvě sochy klečících postav: sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava. Středoevropským unikátem a zlatým hřebem Homole je kamenné schodiště. Má 153 schodů a 16 odpočívadel. Tento počet nebyl zvolen náhodně, je určen symbolickou myšlenkou, aby se poutníci při stoupání do chrámu mohli pomodlit růženec. Počet schodů přesně odpovídá počtu Zdrávasů ve Velkém růženci se třemi Zdrávasy úvodními, počet odpočívadel pak Otčenášům. Všechny sochy, které tu na schodišti byly, pocházely z roku 1767, pravděpodobně z dílny litomyšlských sochařů Hendrichů.

Kostel nechala postavit hraběnka Terezie Eleonora, vdova po španělském generálovi Petrovi hraběti z Ugarte, majiteli velkostatku velké Meziříčí, která žila na zámečku v Borovnici. Základní kámen byl položen 12.května 1692 a třídenní slavnosti proběhly za přítomnosti královéhradeckého biskupa Jana Františka Kryštofa z Talmberka. Kromě toho dala hraběnka zřídit poblíž kostela školu, která byla jediná v okolí.

Kostel byl navržen jako prostá jednolodní stavba se štítovým průčelím natočeným netypicky severním směrem, aby dominoval okolní volné krajině. Architektura je raně barokní. Fasáda průčelí je členěna plochými lisenami, štít vybíhá z volutových vyzdívek. Hranolová věž v severovýchodním rohu byla roku 1740 stržena vichřicí, ale záhy došlo k její opravě. Kostel je obklopen malým hřbitovem, kde byly roku 1703 postaveny dvě kaple (kaple sv. Jana Nepomuckého a kaple Nanebevzetí Panny Marie). Jako třetí kaple vypadá kostnice na východní straně kostela, která byla postavena roku 1778.

K poutnímu chrámu vede unikátní kamenné schodiště, které je ojedinělou umělecko-historickou a stavební památkou v rámci střední Evropy. Tvoří ho 153 kamenných stupňů a 16 odpočívadel. Počet schodů a odpočívadel je symbolický; byl určen myšlenkou, aby se poutníci na schodech mohli pomodlit celý růženec. Stupňů je tolik kolik „zdrávasů“ a odpočívadel tolik kolik je „otčenášů“. Sochařská výzdoba je z 2.pol. 18.století a pochází z dílny rodiny Hendrichů z Litomyšle.

 

Zdroj: Wikipedia

 

Homol - Stará fotka

Redakční systém: CMS-iSystems.cz ver. 3.04 | Powered by iSystems.cz